Zrcadlo

28. srpna 2006 v 11:22 | Alois |  Tom a Bill story ( pro starší 15 let )
ZRCADLO
Bill stál ve svém pokoji před velkým oválným zrcadlem a zaujatě si prohlížel silné tmavé linky pod svýma očima. Jedna se zdála příliš dlouhá, proto kousíček na vnější straně oka umáznul a spokojeně se usmál. Rozhlédl se po místnosti a namátkově sáhl po několika náramcích ležících na stolku, které si naučeným pohybem omotal kolem úzkého zápěstí. Znuděně se podíval na hodiny a povzdechl si. Ještě mu zbývá tolik času! Dnes se začal připravovat příliš brzy a teď bude muset nečinně sedět a čekat. Přemýšlel co by mohl na svém zevnějšku ještě vylepšit, ale nic zvláštního jej nenapadalo, dokonce ani na nehtech nechyběla jediná částečka laku, takže je zbytečné nanášet novou vrstvu. Opatrně si protřel prstem unavené oči, které jej celý den nepříjemně štípaly. Jistě, předešlou noc toho moc nenaspal a jeho únava se někde projevit musela.
Za jeho zády vrzly dveře, neslyšel žádné zaklepání, proto se polekaně otočil. Když spatřil bratra, zneklidnění zmizelo a na jeho tváři se objevil úsměv. "Děje se něco?" Tom se ujistil že jsou dveře správně dovřené a zajištěné a pomalu se loudal k Billově křehké siluetě. "Ne, jen jsem tě chtěl ještě vidět než vyjedeme". Bill se rozesmál. "Vždyť jedeme společně!" "Ale já tě chtěl vidět o samotě" prohlásil Tom a neomaleně si bratra prohlížel. Sjížděl očima od jeho rozevlátých vlasů, přes úzké boky, na nichž jen tak tak visely tmavé džíny a nebýt tlustého pásku, zcela určitě by velice brzy skončily na zemi. Všimnul si, že Billovo tričko nenápadně odhaluje malinký kousek rovného břicha. Byl to jen takový nepatrný kousíček, normálně by člověk ani nevěnoval pozornost, protože bylo možné vidět pouze pár centimetrů pokožky, pro Toma ale i tato malá částečka vytvářela obrovské kouzlo a rozpoutávala divokou bouři v jeho představách. Bill snad jakoby četl jeho myšlenky, jako by dokonale věděl o čem teď právě přemýšlí. Jen tak mimochodem si začal upravovat mohutnou sponu svého pásku, utahoval ji aby lépe držela a látka sytě červeného trika mu v jeho počínání samozřejmě překážela, takže byl nucen si ji vyhrnout ještě o kousek výš. Tom k němu přistoupil zezadu. Mohl v jasném skle zrcadla pozorovat svůj odraz, jak pokládá ruce na Billovi boky a prudce je přitahuje k sobě. Mohl vidět jak bratr pomalu otáčí hlavu a vychází mu vstříc nádherně heboučkými plnými rty. Díval se jak přivírá oči když jemně přejíždí jazykem po jeho ústech a teprve když jsou úplně vlhké se do nich hladově vpíjí a nestojí ho to ani žádnou námahu, protože Bill je ochotně rozevírá, zrychleně dýchá a podlamují se mu kolena když cítí jak Tomův jazyk proniká hluboko do jeho úst a něžně si pohrává s tím jeho, což mu způsobuje doslova slastná muka. Bill pomalu postupoval svými horkými rty na Tomův krk, pokrýval jej drtivými polibky a chvilkami na něj přiložil i svůj jazyk, což mělo za následek Tomovo přerývané vzdychání. Tom byl k neudržení, silně bratrovi přejížděl dlaněmi po stehnech a pozvolna se dostával i na jejich vnitřní stranu a přestože byla látka kalhot dostatečně pevná, nezabránila aby se Bill pod jeho hlazením úzkostlivě svíjel. Tom pozoroval v zrcadle každou jeho reakci, každé pohnutí víček nebo skousnutí rtů, díval se jak jej vzrušivě líbá a laská jeho zátylek i citlivou pokožku v oblasti uší. Líbil se mu ten pohled na chvějícího se bratra, kdy mohl na vteřiny sledovat jak každým jeho dotykem stoupá Billovo vzrušení a on se k němu tiskne stále žádostivěji. Bill po dlouhé chvíli otevřel oči a pochopil, že bratr celou tu dobu vidí jeho odraz. Trochu se zastyděl. "Pojď, postel bude pohodlnější" pobídnul Toma, který ovšem jeho návrh zamítnul. "Ne, chci tě vidět. Jen takhle mám možnost zjistit jestli se ti opravdu líbí to co dělám. No tak, dovol mi abych se na tebe díval". Bill neměl nejmenší chvíli na rozmyšlenou, bratr jej stáhnul na zem a přiměl sednout. Horlivě mu přetáhnul přes hlavu tričko a začal jeho záda opatrně líbat a smyslně přejíždět prsty po linii páteře. Bill se třásl, tělem mu probíhal mráz a přesto cítil neuvěřitelné horko, které jej spalovalo zevnitř. Tom si svůj vršek svléknul sám, přivinul se nahou hrudí na bratrova záda a dlaně přisál na jeho bříško. Bill zaklonil hlavu, každý další polibek jej přiváděl k šílenství, nevěděl jak dlouho vydrží odolávat, Tom si jej vychutnával tak silně jako už dlouho ne, prozkoumával jazykem každý kousíček jeho těla a on sáhl rukama dozadu aby mohl držet jeho úzké boky. Tom bratrovi naznačil aby si kleknul. Bill automaticky poslechl, vlastně tento příkaz uvítal, byl na pokraji svých možností a Tomovy ruce sunoucí se k zapínání jeho kalhot pro něj byly vysvobozením. Mírně usykával, na tohle čekal celou dobu a dokonce sám naváděl Tomovu dlaň k tomu správnému místu. Silně zasténal, když se jej bratr dotknul. Usoudil že je čas aby se konečně otočil k Tomovi čelem a pokračovali tak jak byli zvyklí. Tom na něj upřel touhou zastřené oči, v nichž měl zvláštní výraz. Bill se zarazil. "Co je to s tebou?" zeptal se udiveně. Tom upřel svůj pohled do bratrových nevinných očí. "Bille, já tě potřebuju". "Ale vždyť mě máš, stačilo říct že chceš abych se o tebe dnes postaral já" prohlásil nechápavě Bill a přiložil ruku k bratrovým kalhotám aby dostál svým slovům. "Já tě ale potřebuju úplně. Chci víc než doposud Bille rozumíš mi?" Bill se zachvěl, tento hovor mu byl více než nepříjemný. "Já, já nevím Tome. Udělám pro tebe cokoliv, ale….". "Prosím" naléhal dál bratra a začal Billa znovu laskat na odhaleném krku. Zbožňoval ho, nechtěl jej do ničeho nutit, ale to co mu dával do tohoto okamžiku, mu právě přestalo stačit. "Budu opatrný, slibuju! Nechci ti působit bolest, kdykoliv řekneš, já přestanu". Bill se cítil zahnaný do kouta. Copak mohl Tomovi odmítnout? Je pochopitelné že chce víc, vlastně tuto situaci už nějakou dobu očekával, ale pořád na ni nebyl připravený. "Tak dobře" vydechl nakonec. Bratr jej začal zasypávat polibky, věděl že pro něj toto rozhodnutí nebylo jednoduché. Přistupoval k němu jak nejněžněji dovedl, neustával v laskání, pořád jej jemně hladil a co nejpomaleji z něj stahoval kalhoty i prádlo. Bill mohl v zrcadle, před nímž neustále klečeli, jasně vidět, jak i Tom povoluje svůj pásek. Neměl čas o ničem přemýšlet, všechno se událo příliš rychle. Když do něj Tom proniknul, hlasitě zaúpěl bolestí a z očí mu téměř vyhrkly slzy. Bratr ustal, jen nehybně vyčkával. "Klid, neboj se, neboj" konejšil Billa a zvolna jej hladil. Teprve když se malinko uklidnil, se v něm odvážil začít pomalu pohybovat. Bill cítil každý pohyb snad tisíckrát, nevědomky se pokoušel od Toma oddálit, ale ten jej uchopil za boky a přitáhl zpátky těsně k sobě. Bill znovu tlumeně vykřikl. Po pár minutách ustoupila prvotní bolest a on se odvážil otevřít oči. Naskytl se mu pohled do Tomovi tváře překypující slastí, jemně s ním pohyboval, nesnažil se o zesílení rytmu nebo zrychlení, dobře věděl jak opatrný musí být. Bill se postupem času uklidnil, bolest téměř ustala, dokonce začal i malinko spolupracovat, aby byl bratr spokojený. Poznal, že Tom už brzy dosáhne vrcholu, poprvé za celou dobu se objevil malý náznak zrychlení tempa, ale nebylo to nijak zlé, právě naopak. To nejhorší už bylo za nimi, nepříjemné pocity z prvních okamžiků se vytratily. Tom hlasitě vydechnul a položil hlavu na Billova odhalená záda. Nechal Billa aby si lehnul, položil se na zem vedle něj, pevně jej objal a přehodil přes oba přikrývku, jenž visela z okraje postele. "Děkuju, děkuju" šeptal tiše Billovi a zadýchaného bratra opatrně hladil. Byl mu vděčný za to všechno co pro něj udělal. Bill pohlédl naposledy na svůj odraz a zarazil se. "Ta linka je prostě pořád úplně špatná. Musím to spravit!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 veruš veruš | E-mail | 28. srpna 2006 v 19:35 | Reagovat

pěknýýýý :-)

2 LUCKA LUCKA | E-mail | 16. srpna 2007 v 12:21 | Reagovat

zase dobrej konec!!!!!!:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.