Škola

14. září 2006 v 19:21 | Alois |  Tom a Bill story ( pro starší 15 let )
ŠKOLA
Bill zoufale zašustil složkou papírů, kterou držel ve zpocených rukou a nervózně se rozhlédnul po prázdné chodbě. Byli tady sami, zbývali jako úplně poslední kandidáti na úspěšné složení jedné z mnoha zkoušek, jenž je v průběhu tohoto roku čekaly. "Já to neumím!" křikl zoufalým hlasem směrem k Tomovi, který poklidně seděl na protější sedačce a podupával nohou do rytmu. Bill se na něj s pohoršeným výrazem zadíval, nevěřícně zavrtěl hlavou a rychlým pohybem mu strhnul z uší sluchátka. "Co blázníš?!" zděsil se Tom a bolestivě si mnul ucho, jelikož bratr používal nevybíravé způsoby. "Tebe vůbec nezajímá jak dnes dopadneme?!" chtěl vědět rozhorleně Bill. Bratr si jej změřil pobaveným pohledem a znuděně zívnul. "Ani ne, nějak se to prostě udělá. Moc se tím zabýváš, uklidni se". "Neumím být flegmatický jako ty"opáčil Bill a znovu rozrušeně listoval stohem pomačkaných stránek popsaných téměř nečitelným písmem. "Musíš použít svůj šarm, to zabere". Bill zvrátil oči dozadu nad bratrovým uvažováním a věnoval se i nadále rychlému čtení. Dveře na konci chodby se s razancí rozletěly a oba chlapci zvedly zvědavě hlavu. Právě z nich vycházela spokojeně se tvářící dívka, která si je s očima navrch hlavy prohlížela a neváhala se otočit nazpět, jakmile je míjela. Tom se chtěl pousmát, ale v posledním okamžiku sklopil oči k podlaze, protože si uvědomil, že Bill zcela jistě očekává jeho reakci a dívá se na něj. Věděl moc dobře jak bratr těžce nesl, když věnoval svůj pohled procházejícím dívkám. Nikdy mu nedokázal vysvětlit, že to absolutně nic neznamená a když se scény neustále opakovaly, rozhodl se kapitulovat a jednoduše Billovi vyhovět. Mrknul na bratra, který se na něj spokojeně usmál výrazem, jakoby jej chválil za jeho poslušnost. Tom se ušklíbnul. Divil se sám sobě, jak bravurně se nechal Billem vycvičit a ani proti tomu nic nenamítal. Bratrovo kouzlo bylo silnější a dokázalo jej naprosto bez problémů očarovat. Mohl namítat cokoliv, ale stačil pouze jediný Billův sladký odzbrojující pohled a byl v koncích. S tím už asi nic nenadělá. Znovu se na bratra zaměřil. Vždycky jej s velkou chutí pozoroval, když o tom nevěděl. Jedině tak totiž mohl zachytit Billův přirozený výraz a ne hrané naučené pózy, které automaticky používal při focení. Bill se pomalu pohupoval a tiše si mezi rty mumlal nějaká slovíčka. Vypadal nervózně a přitom tak sladce. Vlasy mu spadaly do očí a on si je jedním pohybem zastrkával za uši, což dělal jen v soukromí, aby si nezkazil účes. Slušelo mu to, jako obvykle mu to slušelo a Tomovi dělalo jen velké problémy soustředit se na něco jiného, než na jeho pravidelné jemné rysy, které vytvářely andělsky dokonalou tvář. Bill se malinko předklonil aby lépe viděl na sešit na svých kolenou a krátká bunda odhalila kousek jeho zad. Tom už jakoby pod konečky svých prstů cítil tu hebounkou světlou pokožku, bez jediné vady, které se vždycky tak rád dotýkal. Bill ani netušil jak jej svou pozicí rozrušuje. Toma rozehříval už jen pohled na vyčnívající lem jeho černých boxerek, které nenápadně vykukovaly z upnutých kalhot. "Sluší ti to" prohodil rádoby ledabyle Billovým směrem. Bratr zvedl oči , s výrazem, že ho maximálně ruší. "Cože? Ehm, Tome teď ne musím se soustředit". Tom zklamaně přejížděl očima liduprázdnou chodbu a zavadil pohledem o velké nástěnné hodiny. Mají ještě čas, začít by měli nejdříve za dvacet minut, to se dá stihnout ledacos… "Bille?" napadlo jej v okamžiku. "Co?" zahučel bratr aniž by se namáhal zvednout hlavu. "Hmm, měli bychom se jít podívat k támhleté nástěnce". Bill si jej nechápavě změřil. "Proč?" "Jsou tam napsány termíny opravných zkoušek, to by nás mělo zajímat". Zvednul se ze svého křesla a s potěšením pozoroval Billa, který jej bez řečí následoval. Tom při chůzi nenápadně nahlížel do okolních tříd a s úlevou zjistil, že většina z nich je dnes prázdných. Bill se postavil před zmiňovanou vývěsní tabuli a v rychlosti ji projel očima. "Ale Tome, tady žádné termíny ne…" Větu už nestačil dokončit, protože jej bratrova ruka pevně uchopila a bez varování vtáhla do jedné z mnoha prázdných učeben. Přitisknul jej ke zdi tak náruživě až mu téměř vyrazil a dech a dychtivě se vrhnul na jeho rty. Bill se cítil natolik konsternovaný, že polibky začal opětovat a dokonce přijal mezi svá ústa Tomův nedočkavý jazyk, kterým jej začal silně dráždit. Teprve po několika sekundách jej od sebe Bill prudce odstrčil. "Co to vyvádíš?!!" sípal ochraptělým hlasem a nemohl pořádně popadnout dech. "Trochu tě odreaguju co říkáš? Spadne z tebe napětí" šeptal Tom a pokoušel se líbat bratra na krk. "Ty nejsi normální, ty dveře se nedají zamknout!" vysvětloval urputně Bill. "Já to přece jen risknu" objal jej Tom kolem krku a dotknul se svým jazykem místa těsně pod bratrovým uchem. Bill zavzdychal, věděl, že Tom zná všechny jeho erotogenní zóny, sám mu o nich řekl, to od něj bylo tak hloupé! Stačilo aby se Tom ještě chvíli věnoval jeho krku a i přes tričko mu stisknul bradavky a Billovi se neúnosně podlomila kolena. "Tohle mi děláš schválně!" vydechl rozzlobeně. Tom se pousmál a zadíval se do jeho očí. "To máš úplnou pravdu" přiznal s plamínky v očích a smýknul s bratrem k jedné z lavic. Než se Bill stačil vzpamatovat, položil Tom své dlaně pod jeho zadek a bez větší námahy jej na stůl vysadil. Bill nepoznával sám sebe a pomalu nemohl uvěřit, jaké vlastní chtíč dokáže dělat s lidmi divy. Nikdy by na podobnou věc nepřistoupil a teď sám objímal bratrovy boky svými stehny, zakláněl hlavu a pronikal jazykem mezi Tomovy pootevřené rty, které jej k tomu úplně vyzývaly a ta výzva prostě nešla odmítnout. Tom mu jednoduchým pohybem stáhnul z ramenou bundu a cítil, jak Bill stále intenzivněji tiskne svůj klín k jeho. Zasypal polibky jeho štíhlý krk, který byl po několika vteřinách úplně vlhký od jeho nenechavého jazyka. Bill se rozhodl nechat své pasivní role a roztřesenýma rukama se snažil z Toma svléknout triko. Jeho pohyby však byly příliš zbrklé, takže se mu podařilo bratrovi bolestně strhnout kšiltovku z hlavy a poničit i jeho typický ohon z dreadů. Tom se lehce zamračil, ale přesto neváhal a nechal dready volně rozpuštěné ležet na svých zádech. Bill je okamžitě láskyplně projel svými prsty, protože bratra takhle vídal jen málokdy. Přitisknul se jazykem na Tomovu horkou kůži a vzrušeně ji ochutnával na každém jejím centimetru. Byl natolik vzrušený že mezi zuby tisknul jeho bradavky až příliš silně, Tom však nedával nic najevo a bez jakýchkoliv námitek se věnoval složité sponě Billova opasku. Když si ani po minutě nevěděl rady s jejím zapínáním, prudce s ní trhnul až Bill málem spadnul leknutím. "Ovládej se!" poručil Tomovi, hladově se přisál k jeho rtům a místo toho aby dokončil jeho marnou snahu, zamířil svými prsty k bratrovým kalhotám. Bez nejmenších problémů překonal zapínání a i přes spodní prádlo zřetelně cítil jeho vzrušení. Tom se zachvěl když k němu Bill pomalounku směřoval rukou. Nedokázal vydržet bratrovo provokativní vyčkávání, uchopil jej za zápěstí a sám si jeho dlaň přitlačil na to správné místo. Bill se na něj usmál. "Nebuď nedočkavý!" "Ale to nejde víš?" zaúpěl Tom, který stále držel bratrovu ruku a začal s ní rychle pohybovat. Bill se k němu naklonil a zašeptal. "Buď mě hned pustíš, nebo si to můžeš dodělat sám". Tom na chvíli zaváhal, ale potom mu s krátkým povzdechem vyhověl. Nechal bratra, aby mu opatrně stáhnul prádlo, nespěchal, jen Toma něžně dráždil prsty, jemně jimi třel a nevšímal si jak bratr vzrušeně usykává. Teprve když poznal, že je působivé dráždění nad jeho síly, semknul prsty k sobě a začal rytmickým tempem pohybovat. Byl to zvláštní pocit, protože za okny jasně svítilo slunce. Bill si už ani nepamatoval, kdy naposledy trávil s Tomem podobné intimní chvilky jinde než na nějakém stinném místě, aby je nikdo nemohl zahlédnout. I když spolu byli v pokoji, byla noc a oni nechávali zhasnuto. Nechápal proč, teprve teď si přece mohl dokonale prohlédnout Tomovo tělo. Vychutnával si bratrovo tiché zasténání, kdy prudce zaklonil hlavu a zavřel oči. Bill si mezitím olíznul prsty a se spokojeným výrazem pozoroval bratra, jak na něj tak silný okamžik působí. Bylo neuvěřitelné jak moc se jeho tělo chvělo a tlukot jeho srdce slyšel jasně až k sobě. Opatrně seskočil z lavice a sehnul se k zemi aby posbíral Tomovy věci, které kolem sebe bez ladu rozházeli. Tom si ještě neklidnýma rukama zapínal kalhoty, zatímco Bill stál za ním a snažil se vytvořit jeho původní účes, který tak nešikovně zkazil. V okamžiku kdy byli téměř připraveni k odchodu někdo bez varování rozrazil dveře, až sebou oba trhli. "Kde jste! Už deset minut máte být u zkoušky!" rozkřikoval se jeden z členů komise, která o nich měla za malou chvíli rozhodnout. Tom pokrčil nevinně rameny. "Museli jsme si ještě zopakovat nějaké otázky ohledně biologie, znáte to, anatomie těla……."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 veruš veruš | E-mail | 14. září 2006 v 19:41 | Reagovat

pěknýýýýý

2 LUCKA LUCKA | E-mail | 16. srpna 2007 v 11:42 | Reagovat

dobrej konec

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.